Můžeme se stát špičkovou zemí během jediné generace

Při svém rozpadu v roce 1918 bylo Rakousko-Uhersko tvořeno mnoha územími a státy. Mezi nimi bylo budoucí Československo a Lichtenštejnsko. Obě tyto země byly po rozpadu Rakouska-Uherska v hospodářských problémech, lze říci, že byly chudé.

Lichtenštejnsko bylo možná ještě chudší. V roce 1909 Sitenského Hospodářský naučný slovník uvádí, že kníže musel financovat Lichtenštejnský stát ze svých statků v Čechách a na Moravě. Československo si po rozpadu Rakouska-Uherska vzalo za svůj vzor Francii a USA. Lichtenštejnsko si vzalo za vzor Švýcarsko. Jak jsou na tom hospodářsky všechny tyto země dnes, o století později?

HDP na obyvatele (zdroj: Světová banka 2018)
Česká republika ……….. 23 000 amerických dolarů
Francie …………………….. 41 000 amerických dolarů
USA ………………………….. 63 000 amerických dolarů
Švýcarsko ………………… 83 000 amerických dolarů
Lichtenštejnsko ……… 165 000 amerických dolarů

Od HDP se samozřejmě odvíjí výše platů a životní úroveň občanů. Je zřejmé, že by nám k lepšímu životu pomohlo přejít “na jiný systém”. Může takovou změnu Český národ zvládnout?

– Zvládli jsme přechod z úplného nevolnictví (kdy jsme neměli právo se bez svolení stěhovat, vybrat si povolání nebo se oženit) na poddanství v roce 1781 .

– Zvládli jsme přejít z poddanství na konstituční monarchii v roce 1848 (dostali jsme částečné právo volit a byli jsme zbaveni roboty).

– Zvládli jsme přejít z konstituční monarchie na republiku v roce 1918 (a byla zavedena plná zastupitelská demokracie a volební právo žen).

– Zvládli jsme přechod na německý protektorát v roce 1939 (kdy jsme přišli o demokracii a mnoho práv).

– Zvládli jsme přechod zpět na republiku v roce 1945.

– Zvládli jsme přechod na diktaturu proletariátu v roce 1948 (kdy jsme opět přišli o demokracii a mnoho práv).

– Zvládli jsme přejít zpět na demokratickou republiku v roce 1989 (kdy jsme opět nabyli demokracii a mnoho práv).

Pro mě je závěr jasný. ANO, můžeme a umíme přejít na jiný politické systém. V tomto okamžiku je na místě otázka: “Za jak dlouho se projeví změny? Dodnes máme poloviční platy oproti Němcům a Rakušanům.”

Ano, po třiceti letech máme stále poloviční platy, protože stávající politický systém nám neumožňuje dále růst. V roce 1963 se Singapur odtrhnul Malajsie. V tomto okamžiku byl teprve rozvojovou zemí, hospodářsky daleko zaostávající za Západem i za komunistickým Československem. O třicet let později se stal špičkovým ekonomicky vyspělým státem. Stačilo změnit politický systém a nechat ho pracovat po dobu pouhé jedné generace.

Všichni dnes mluví o důležitosti vzdělání. Co jsme se tedy naučili od Švýcarů nebo obyvatel Singapuru? Očividně nic. Je potřeba se učit od úspěšných. Mám vizi a mám i cíl. Jako první v české politice chci začít prosazovat osvědčené politické principy. Není potřeba vymýšlet vymyšlené. Je na vás, zda mi dáte příležitost.

Děkuji, s úctou
Pynelopi Cimprichová

Při svém rozpadu v roce 1918 bylo Rakousko-Uhersko tvořeno mnoha územími a státy. Mezi nimi bylo budoucí Československo a Lichtenštejnsko. Obě tyto země byly po rozpadu Rakouska-Uherska v hospodářských problémech, lze říci, že byly chudé. Lichtenštejnsko bylo možná ještě chudší. V roce 1909 Sitenského Hospodářský naučný slovník uvádí, že kníže musel financovat Lichtenštejnský stát ze svých statků v Čechách a na Moravě. Československo si po rozpadu Rakouska-Uherska vzalo za svůj vzor Francii a USA. Lichtenštejnsko si vzalo za vzor Švýcarsko. Jak jsou na tom hospodářsky všechny tyto země dnes, o století později?

HDP na obyvatele (zdroj: Světová banka 2018)
Česká republika ……….. 23 000 amerických dolarů
Francie …………………….. 41 000 amerických dolarů
USA ………………………….. 63 000 amerických dolarů
Švýcarsko ………………… 83 000 amerických dolarů
Lichtenštejnsko ……… 165 000 amerických dolarů

Od HDP se samozřejmě odvíjí výše platů a životní úroveň občanů. Je zřejmé, že by nám k lepšímu životu pomohlo přejít “na jiný systém”. Může takovou změnu Český národ zvládnout?

– Zvládli jsme přechod z úplného nevolnictví (kdy jsme neměli právo se bez svolení stěhovat, vybrat si povolání nebo se oženit) na poddanství v roce 1781 .

– Zvládli jsme přejít z poddanství na konstituční monarchii v roce 1848 (dostali jsme částečné právo volit a byli jsme zbaveni roboty).

– Zvládli jsme přejít z konstituční monarchie na republiku v roce 1918 (a byla zavedena plná zastupitelská demokracie a volební právo žen).

– Zvládli jsme přechod na německý protektorát v roce 1939 (kdy jsme přišli o demokracii a mnoho práv).

– Zvládli jsme přechod zpět na republiku v roce 1945.

– Zvládli jsme přechod na diktaturu proletariátu v roce 1948 (kdy jsme opět přišli o demokracii a mnoho práv).

– Zvládli jsme přejít zpět na demokratickou republiku v roce 1989 (kdy jsme opět nabyli demokracii a mnoho práv).

Pro mě je závěr jasný. ANO, můžeme a umíme přejít na jiný politické systém. V tomto okamžiku je na místě otázka: “Za jak dlouho se projeví změny? Dodnes máme poloviční platy oproti Němcům a Rakušanům.”

Ano, po třiceti letech máme stále poloviční platy, protože stávající politický systém nám neumožňuje dále růst. V roce 1963 se Singapur odtrhnul Malajsie. V tomto okamžiku byl teprve rozvojovou zemí, hospodářsky daleko zaostávající za Západem i za komunistickým Československem. O třicet let později se stal špičkovým ekonomicky vyspělým státem. Stačilo změnit politický systém a nechat ho pracovat po dobu pouhé jedné generace.

Všichni dnes mluví o důležitosti vzdělání. Co jsme se tedy naučili od Švýcarů nebo obyvatel Singapuru? Očividně nic. Je potřeba se učit od úspěšných. Mám vizi a mám i cíl. Jako první v české politice chci začít prosazovat osvědčené politické principy. Není potřeba vymýšlet vymyšlené. Je na vás, zda mi dáte příležitost.

Děkuji, s úctou
Pynelopi Cimprichová